Začátkem prosince proběhla v Praze mezinárodní konference European Journalism NOW. Konference položila základy pro vytvoření společných standardů žurnalistiky v rámci Evropy. Diskutovalo se také o návrhu nového nařízení Evropského parlamentu nazvaného Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA: European Media Freedom Act). Setkání organizované Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky a Mezinárodním tiskovým institutem IPI se uskutečnilo 1. a 2. prosince v rezidenci primátora hlavního města Prahy.
Program dvoudenní konference najdete na webových stránkách IPI.
Je možné najít celoevropská kritéria, jak média a jejich práci hodnotit?
První den, v režii NFNZ, diskutovalo několik desítek novinářů na vedoucích pozicích a expertů z novinářských organizací, o tom, zda je možné najít komplexní rámec pro hodnocení médií v Evropě. Úvodní příspěvek pronesl Jiří Kučera, předseda správní rady NFNZ. Jan Motal z Masarykovy univerzity ve svém příspěvku s názvem Kdy je nutné hodnocení médií? přesvědčivě ukázal, že společné hodnoty, které jsou základem různých etických standardů na našem kontinentu, jsou všeobecně platné v našem kulturním prostoru. Jedním ze zásadních kritérií pro hodnocení médií je transparentnost, zejména pak ta spojená s vlastnictvím médií. Záměrem transparentnosti je zajistit čtenářům a příjemcům mediálních sdělení klíč k tomu, jak informace v kontextu vlastnictví interpretovat.
Následovala prezentace nástrojů, které se na evropské úrovni již používají pro měření plurality médií, transparentnosti, vlastnictví médií nebo důvěryhodnosti (Media Pluralism Monitor, Journalism Trust Initiative, EuroMedia Ownership Monitor). NFNZ představil na setkání český projekt MediaRating, který hodnotí důvěryhodnost českých zpravodajských médií. Josef Šlerka, vedoucí projektu, prezentoval také chystané změny a novou metodologii. Ta vejde v platnost od nového roku.
Účastníci konference se shodli, na užitečnosti společných novinářských standardů a hodnocení médií podle jejich naplňování.
Vlastnictví médií a Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků
Druhý den, pod vedením IPI, se opět sešli přední redaktoři, novináři, mediální experti a zástupci organizací pro svobodu médií, aby diskutovali o nezávislosti médií a potřebě silného evropského zákona o svobodě médií (EMFA) k ochraně evropské demokracie.
Hlavním řečníkem druhého dne konference byla česká komisařka a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Její původně plánovaná půlhodinová účast se proměnila v téměř dvouhodinovou diskusi s účastníky i organizátory. Následovala velmi obsáhlá a přínosná diskuse, která obecně potvrdila záměry EMFA, ale kritizovala jeho sílu a nabádala k efektivní implementaci.
Komisařka Jourová poznamenala, že média v Evropě čelí mnoha výzvám, od ekonomického tlaku po dezinformace, až po snižující se důvěru veřejnosti. „Vždy říkám, že zákonodárci by neměli pracovat pod tlakem a neměli by se nechat vést hysterií nebo strachem. Ale při práci na aktu mě hnala frustrace, protože jsme viděli mnoho škodlivých rozhodnutí, která zužují prostor pro nezávislá média v EU, zejména v Polsku a Maďarsku,“ řekla. „Při plánování aktu upravujeme prostor pro média, prostředí, podmínky, které médiím umožňují dělat svou práci správně,“ pokračovala Jourová.
Přítomné novinářské organizace a jejich zástupci EMFA obecně vítají, podle některých by se ale pro ochranu nezávislosti médií mohlo udělat víc. Například podle zástupců Evropské federace novinářů neposkytuje dosavadní znění nařízení dostatečnou ochranu novinářů před zásahy státu i vlastníků médií. Z diskuse mezi novináři dále vyplynulo například také to, že podporují kroky na posílení transparentnosti vlastnictví médií, které chce nový akt zavést. Zároveň ale v diskusi několikrát padlo, že transparentnost sama o sobě nestačí, a že je pouze prvním krokem, který může vést k rozkrývání skutečného vlastnictví.
Po diskuzích následovaly dva kulaté stoly na téma vlastnictví a svobody médií. Mediální odborníci dospěli k závěru, že zatímco v mnoha ohledech EMFA ve své současné podobě představuje přelomovou iniciativu na ochranu svobody a plurality sdělovacích prostředků v EU, jeho vymahatelnost zůstává hlavní otázkou, konkrétně zda může pomoci posílit transparentní mediální vlastnictví v neliberálních státech, jako jsou Maďarsko a Polsko.
Detailní shrnutí celé konference si můžete přečíst také v angličtině na webu IPI.
Konference se konala pod záštitou vlády České republiky v rámci jejího předsednictví v Radě Evropské unie a hlavního města Prahy, které zajistilo místo konání Rezidence primátora. Projekt byl podpořen programem Evropské komise Media Freedom Rapid Response (MFRR) a Friedrich Naumann Stiftung (FNF).
Další články k tématu: