Podpořte nás
Chci odebírat novinky

Mapa médií

Projekt NFNZ Mapa médií si klade za cíl zmapovat základní informace velkého počtu zpravodajských a publicistických webů, které dohromady vytváří současnou nepřehlednou českou mediální krajinu. Důraz klademe na základní vlastnickou a redakční transparentnost, oddělení reklamního obsahu od redakčních textů a podíl převzatého obsahu. Věříme v důležitost informovaného výběru a chceme společnosti nabídnout nástroje, které jí v tomto směru pomohou.

S nástupem éry digitálních médií se nejen výrazně proměnil mediální trh, ale i rozostření toho, co vše jsou média a jakou mají zastávat roli v liberálně demokratických společnostech. Rozšiřování veřejné sféry a možnosti do ní snadno vstoupit přineslo pozitiva: decentralizaci, diverzifikaci a demokratizaci médií. S tím jsou ale spjaty i negativa v podobě často nepřehledného informačního chaosu, který má ale svá pravidla a společenský a mocenský dopad (Brian McNair mluví o „infrastruktuře chaosu“ (1)). NFNZ si klade za cíl tuto infrastrukturu chaosu v českém prostředí zmapovat a vytvořit přehled českého online mediálního provozu.

Ambicí projektu je postupně vytvořit katalog čítající nižší stovky zpravodajských a publicistických webů v ČR. Mapa médií přináší základní informace o tom, zda je médium vlastnicky transparentní, je dohledatelná redakce, oddělená reklama od redakčních textů a zda jsou texty původní. Cílem je takto zmapovat nepřehlednou změť zpravodajských a publicistických webů a dát čtenářům možnost si udělat obrázek o povaze média. Mapa médií tedy nabízí informovaný přehled celkové mediální scény v ČR. NFNZ se tímto projektem snaží upozornit nejširší mediální trh na základní otázky v oblasti transparentnosti vlastnictví a autorství textu, aby se tak postupně posilovala celková kvalita a důvěryhodnost redakční práce v ČR. Podrobnější přehled dodržování standardů u největších a nejvlivnější médií v ČR sleduje projekt MediaRating (2).

Transparentnost redakce a autorů článků je klíčová pro budování důvěryhodnosti médií. Zatímco pro „stará“ média jsou kontaktní údaje samozřejmostí (například v tiráži), mnohá „nová“ média nepovažují za nutné o sobě čtenáři, posluchači či divákovi poskytnout ani elementární informace. Protože v Česku není zatím zákonná definice online médií, Mapa médií vychází z konceptu „Impressumspflicht“ z německy mluvících zemí, dle kterého je třeba o sobě uvést zákazníkovi „Impressum“, tedy základní informace (3). Čtenář by měl mít možnost snadno zjistit, kdo za daným médiem stojí a kdo píše jednotlivé články. Také by měl mít čtenář možnost kontaktovat autory v případě dotazů či námitek. Finanční transparentnost, tedy informace o vlastnictví vydavatelství a jeho hospodaření, pomáhá odhalit možné střety zájmů nebo vliv různých skupin. Informace o vlastnictví a financování médií mohou mít zásadní vliv na vnímání objektivity zpráv. Pokud mediální článek kritizuje konkrétní společnost a čtenář ví, že dané médium je vlastněno konkurenční firmou, může to ovlivnit jeho postoj k předloženým informacím.

Posledním důležitým kritériem je míra originálního obsahu daného média. Ta ukazuje, nakolik médium přináší vlastní původní témata a investigativní žurnalistiku. Originalita obsahu ukazuje, jak hluboce se médium věnuje daným tématům autorsky. Jako příklad si můžeme vzít dva různé zpravodajské portály. Jeden produkuje vlastní reportáže a investigativní články, zatímco druhý pouze přebírá zprávy z jiných médií. Zároveň chápeme, že existují i média zaměřená na monitoring či agregaci zpravodajství z jiných zdrojů, která mají také svou roli.

V chaotickém nástupu online médií ztratili základní informace, kdo jsou skuteční novináři, kteří vytváří originální obsah, respektive kdo jsou vydavatelé, kteří dodržují základní publikační etiku. Ve chvíli, kdy spousta médií bojuje o stejnou pozornost čtenáře a často tak i o stejné inzertní peníze, je třeba vědět, kdo poctivě přistupuje k redakční práci a vlastní transparentnosti,“ říká ředitel Nadačního fondu Nezávislé žurnalistiky David Klimeš.

Popis jednotlivých kritérií a jejich hodnocení:

Redakce

Hodnotíme, zda jsou snadno dostupné základní informace o redakci (např. členové kmenové redakce nebo jejich profily). Čtenář by měl snadno najít organizační strukturu redakce média včetně možností, jak jednotlivé redaktory kontaktovat. Ideálně přímo e-mailem nebo alespoň kontaktním formulářem či uvedením redakčního e-mailu. Plné hodnocení je tak možné získat v případě, že je v médiu uvedena tiráž nebo podobný formát se seznamem kmenových členů redakce a kontaktů na ně (e-mail, kontaktní formulář, nebo redakční e-mail). Pokud je článek podepsán zkratkou, mělo by být jasné, jakému autorovi zkratka patří (nejlépe proklikem na kontakt či profil příslušného redaktora).

Hodnocení:

A: V médiu je tiráž nebo podobný formát se seznamem kmenových členů redakce a kontaktů na ně (e-mail, kontaktní formulář, nebo redakční e-mail).

B: Médium má uvedený seznam členů redakce, ale není možné je nijak kontaktovat. Médium má na redaktory kontakt, ale seznam členů redakce není k dispozici.

C: Na webu není uvedený ani seznam členů redakce, ani žádný kontakt.

Vlastnická a finanční transparentnost

Hodnotíme, zda je v daném médiu lehce dohledatelný majitel/vydavatel se všemi kontaktními údaji (vč. sídla a IČO) a zda je vlastník uveden v Evidenci skutečných majitelů. Informace by měly být dostupné přímo na homepage v patičce webu nebo na kontaktní či organizační stránce.

V Obchodním rejstříku a Sbírce listin mají být uloženy v řádném termínu všechny základní dokumenty, zejména účetní závěrky. Pokud je vydavatel OSVČ, měl by minimálně základní informace o hospodaření média zveřejnit v rámci transparentnosti na webu.

Hodnocení:

A: Toto hodnocení může dostat jenom médium, které splňuje zmíněná kritéria (lehce dohledatelný vlastník/vydavatel, vlastník je uveden v Evidenci skutečných majitelů a v Obchodním rejstříku a Sbírce listin jsou doložené všechny dokumenty, zejména účetní závěrky, resp. rozvahy a přílohy účetní závěrky) podle platných zákonů. Pokud je vydavatel OSVČ, měl by základní rozvahu (nebo výkaz zisků a ztrát) média zveřejnit tak, aby byly dohledatelné na webu.

B: Není splněno jedno z výše uvedených kritérií (tedy není lehce dohledatelný majitel/vydavatel, nebo nejsou uloženy dokumenty ve Sbírce listin).

C: Není splněno ani jedno kritérium.

Reklama

Hodnotíme, zda jsou reklama a ostatní komerční formáty (bannery, PR články) odlišeny od redakčního obsahu. Čtenář by měl obecně při interakci s reklamním formátem vědět, že se jedná o komerční obsah. Proto je vhodné, aby tento obsah nebyl ve stejné grafické úpravě jako redakční články či odkazy na ně, a aby na to byl čtenář upozorněn, vždy před setkáním se samotným reklamním obsahem. Vzhledem k razantnímu nárůstu slovních i grafických alternativ ke slovnímu označení “reklama”, za jasné oddělení redakčního a reklamního obsahu považujeme použití slov “reklama”, “komerční sdělení“, “sponzoring”, “advertorial”, “PR”. 

Hodnocení:

A: Reklama (bannery i PR články) je pečlivě odlišena od redakčního obsahu jak graficky, tak prostřednictvím jasných textových označení (reklama, sponzoring, advertorial, PR). Textové označení je systematicky umístěno na začátku nebo v horní části obsahu, před samotným reklamním materiálem.

B: Reklama (bannery i PR články) obsahuje textové upozornění, avšak jinak vizuálně připomíná redakční obsah nebo s ním vykazuje výraznou podobnost.

C: Reklama (bannery i PR články) není nijak označena ani se neodlišuje od redakčního obsahu.

Originalita obsahu

Toto kritérium slouží pro rozlišení médií na ta, která přinášejí původní vlastní obsah, a ta, které v převážné míře publikují převzaté články bez výrazné přidané hodnoty. Mezi převzaté zdroje informací kromě agentur a jiných médií mohou patřit například sociální sítě nebo tiskové zprávy. Za převzatý článek se považuje i překlad ze zahraničních médií. (4)

Mezi původní vlastní obsah typicky patří:

  • Vlastní zpravodajské zjištění/téma a rozhovory se zúčastněnými aktéry;
  • Navázání na cizí zjištění doplněné o nové informace od relevantních aktérů;
  • Práce s dokumenty, které nejsou dosud veřejně známy a přinášejí novou informaci;
  • Vlastní publicistické obsahy (komentářové útvary, rozhovor).

Mezi nepůvodní obsah typicky patří:

  • Navázání na cizí zjištění doplněné o pouhý background bez informací od relevantních aktérů;
  • Monitoring jiných médií, agentur sociálních sítí či snadno veřejně dostupných databází;
  • Složeniny z cizích textů, které nepřináší novou vlastní informaci;
  • Převzatý publicistický obsah.

Procentní úroveň míry vlastního obsahu slouží jako orientační ukazatel poměru vlastní novinářské práce k nepůvodnímu obsahu.

0 – 25 %: Web má převážně vlastní obsah.

  • Weby v této kategorii většinou produkují vlastní obsah a jen malou část svého obsahu přebírají z jiných zdrojů.

26- 50 %: Web má většinu vlastního obsahu, který kombinuje s monitoringem jiných serverů či zdrojů.

  • Weby v této kategorii mají vyvážený mix převládajícího vlastního obsahu a obsahu z jiných zdrojů.

51- 75 %: Web má více převzatého obsahu.

  • Weby v této kategorii mají více obsahu z jiných zdrojů než vlastní obsah, ale stále je zde určitá míra originality.

76- 100 %: Web přináší hlavně monitoring jiných serverů a zdrojů.

  • Weby v této kategorii se spoléhají téměř výhradně na obsah z jiných zdrojů a mají minimální vlastní obsah.

Další rozvoj Mapy médií

Projekt Mapa médií se pravidelně aktualizuje. Každý rok se kóduje vzorek 100 nových článků. Texty jsou vybrány z homepage (to vyjadřuje, jakým článkům dává redakce priority a chce s nimi přednostně oslovit čtenáře). Dny a hodiny výběru jsou v hodnoceném období stanoveny náhodně.

Projekt začal v roce 2023 mapováním ekonomických a finančních webů. Cílem je přidávat další skupiny webů dle příslušnosti k jednotlivým oborům a vytvořit tak skutečnou Mapu médií v ČR. 

Seznam použitých zdrojů

1. McNair, B. (2006). Cultural chaos: journalism and power in a globalised world. Routledge.

2. Nadační fond nezávislé žurnalistiky. (2023). Metodika MediaRatingu. NFNZ. https://www.nfnz.cz/metodika/

4. Za původní autorský obsah považuje MediaRating ten, který vznikl aktivní prací redakce. Tou není například doplnění backgroundu nebo citací z jiných médií, sociálních sítí, wikipedie apod. Lze za ni považovat ale například získávání informací klasickou redakční prací, přímou komunikací se zdroji, prací s archiváliemi apod.

Co je a odkud pochází převzatý obsah: z agentur (ČTK, Reuters, DPA…); z jiných médií (včetně zahraničních); ze sociálních sítí; z tiskových prohlášení; z encyklopedií a dalších otevřených zdrojů (wikipedie apod.).

Převzaté články a jejich spojování: Spojením dvou převzatých článků (agentura, „skládačka“ z několika jiných médií, spojení tiskových zpráv apod.) autorský text nevzniká. Takový článek je tedy hodnocen jako převzatý.

Převzaté pasáže (odstavce): U přebírání obsahu běžného zpravodajství by neměla redakce přebírat více jak dva odstavce z běžně velké zprávy (tuto metodiku uplatňuje i SPIR). Podíl převzatého obsahu by přitom neměl činit více než 50 % článku. Pokud je přebíráno více obsahu, je článek považovaný za převzatý.

Převyprávěné rozhovory z jiných médií: Pokud redakce převezme a přeformuluje („převypráví“) rozhovor z jiného média, mělo by jít o krátké shrnutí rozhovoru doprovázeného vlastním textem (převzaty max. tři odstavce, podíl na celkovém obsahu článku max. 50 %). Pokud to není dodrženo, je článek považovaný za převzatý.

MediaRating vychází při posuzování vlastního a převzatého obsahu z Kodexu Sdružení pro internetový rozvoj (Sdružení pro internetový rozvoj (2023). Etický kodex přebírání a využívání cizího obsahu na internetu

 

 

 

 

 

Cookies

Tyto webové stránky používají k poskytování svých služeb soubory cookies. Bližší informace o cookies získáte po kliknutí na tlačítko „Detailní nastavení“. Můžete si nastavit, které cookies budeme moci používat nebo nám udělit souhlas s používáním všech cookies kliknutím na tlačítko „Povolit všechny“. Nastavení cookies můžete kdykoliv změnit v zápatí našich webových stránek. Více o ochraně osobních údajů zde.
Pomáhají ke správnému fungování webových stránek a k přístupu k jejich zabezpečeným částem. Použití těchto cookies není možné odmítnout.

Umožňují analyzovat využívání webových stránek jejich návštěvníky, za účelem jejich vylepšování. Pomáhají nám získat informace o metrikách, počtu návštěvníků, míře okamžitého opuštění, zdroji návštěvnosti atd.