Dopis poslankyním a poslancům Volebního výboru PSP ČR: ČRo vs. HlídacíPes.org

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

obracíme se na vás jménem Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) kvůli postupu vedení Českého rozhlasu, které odmítá poskytovat informace některým médiím. 

Konkrétně se jedná o případ zpravodajského serveru HlídacíPes.org. Zástupci ČRo nejdřív rok neodpovídali na redakcí zaslané dotazy a reagovali až na základě stížnosti, kterou šéfredaktor serveru HlídacíPes.org Robert Břešťan (člen správní rady CZ IPI) podal k Radě ČRo.

Ředitel komunikace, marketingu a obchodu Jiří Hošna v odpovědi vyloučil jakoukoliv budoucí komunikaci s webem HlídacíPes.org. Zdůvodňuje to tím, že server údajně „neinformuje o tématech, která souvisejí se zdravým rozvojem Českého rozhlasu”. Kromě toho Jiří Hošna napadá HlídacíPes.org, že šíří „nevyvážené, neobjektivní informace” a dodává, že existuje „důvodné podezření, že server poskytnuté informace opět zneužije”.

CZ IPI odmítá podobnou praxi, kdy současné vedení veřejnoprávního média předem vylučuje komunikaci s novináři, kteří jsou vůči němu v některých případech kritičtí. Veřejnoprávní média se zodpovídají v první řadě koncesionářům. Jejich úkolem není chránit za cenu bojkotu vybraných novinářů zájmy vrcholného managementu. Informování o činnosti ČRo ze strany jiných médií je v nejlepším zájmu zainteresované veřejnosti, která je povinna ze zákona platit poplatky na chod ČRo a ČT.

Domníváme se, že vytváření černých listin se jmény vybraných novinářů není ve společenském zájmu a podobná praxe přispívá k oslabování demokratické společnosti. V ní hrají nezávislá média zásadní roli.

Rovněž v této souvislosti se ohrazujeme proti reakci Rady ČRo na stížnost šéfredaktora Roberta Břešťana. Radní konstatovali, že Kodex ČRo podle nich porušen nebyl, protože povinnost poskytovat nestranné a nezávislé zpravodajství, informace, komentáře a analýzy se vztahuje pouze na vysílání Českého rozhlasu.

Nemůžeme přijmout výklad, podle něhož zůstává veřejnoprávní médium „fórem pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat široké spektrum názorů a hledisek”, jak se píše v Kodexu ČRo, pouze v rozhlasovém vysílání, aniž by se to týkalo jednání a přístupu managementu Českého rozhlasu. Tímto chováním je totiž oslaben i kredit všech pracovníků ČRo, kteří se podílejí na jeho chodu a taky důvěryhodnost mediálních výstupů rozhlasu. 

Jsme přesvědčeni, že Rada tímto stanoviskem ukázala jak nepochopení postavení veřejnoprávního média, tak i základních pravidel a principů žurnalistické práce. To nás vede k apelu, abyste napříště při volbě členů Rady ČRo stejně jako Rady ČT zohledňovali také odbornou způsobilost kandidátů tak, aby v radách zasedali lidé s patřičnou kompetencí.

Podporujeme v této souvislosti zpřesnění požadavků na kandidáty do mediálních rad, jak jej obsahuje novela zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi, kterou jsme ve spolupráci s Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky a Rekonstrukcí státu připravili. Nejen výše popsaná situace ukazuje, že odborná kompetence je v mediálních radách více než žádoucí.

Ing. Michal Klíma Předseda Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu Místopředseda správní rady NFNZ