Oligarchizace médií není mýtus

Skoro 70 % dospělých obyvatel České republiky sledujících zprávy se v loňském roce alespoň jednou týdně setkalo se zpravodajstvím médií ovládaných premiérem Andrejem Babišem. Podobný zásah mají i zpravodajské kanály, které dnes patří Petru Kellnerovi. Také zpravodajský zásah skupiny Daniela Křetínského a podnikatelů Penty je obrovský. 

Přitom je to právě tento čtyřlístek vlastníků, kteří jsou v permanentním střetu zájmů mezi oblastí podnikání a vlastnictvím médií. Někteří z nich neskrývají, že si rozšířením svých byznysů o mediální domy pořídili hlavně vliv.  Na to, kdo která média vlastní, se můžete podívat tady.

V tomto kontextu stojí za připomenutí třeba vyjádření spolumajitele Penty Marka Dospivy pro Hospodářské noviny z roku 2015.

“To, že média vlastníme, nám dává jistotu, že pro kohokoli bude horší nás iracionálně napadat.”

Marek Dospiva

Připomeňme, že začátkem letošního roku byla v médiích zveřejněná část komunikace mezi slovenským podnikatelem Marianem Kočnerem obviněným v řadě kauz a nejvlivnějším mužem Penty Jaroslavem Haščákem. Jasně z ní vyplývá, že se Kočner snažil přes Haščáka ovlivňovat obsah slovenských médií spadajících pod Pentu. A Haščák mu vycházel vstříc.

„OK, jdu jim zavolat“

Jaroslav Haščák

Spolumajitel Penty Jaroslav Haščák byl 1. prosince 2020 na Slovensku zadržen a obviněn z korupce.

Opakovaně se ukázalo, že i Andrej Babiš do obsahu “svých” médií zasahoval jak přes šéfredaktory a vedoucí vydání, tak přímo přes samotné novináře. Vzpomeňme na kauzu Marka Přibila, kdy jako novinář z MF DNES probíral obsah a načasování svých článků přímo s Andrejem Babišem.

(OPRAVA A DOPLNĚNÍ 9. 12. 2020): Mediálně známá je kauza, kdy v názorové části zpravodajského serveru Lidovky.cz publikovali smyšlený článek týkající se syrských uprchlíků od ředitelky krajně pochybné organizace Mezinárodní dětský kříž, který do redakce dorazil z Babišovy kanceláře. Poté, co se objevily pochybnosti o existenci autorky i organizace Mezinárodní dětský kříž, server text stáhl a za jeho vydání se šéfredaktor Lidových novin István Léko omluvil. (V původním textu jsme chybně uvedli, že text byl otištěn v Lidových novinách. Za chybu se omlouváme.)

„Doufám, že kluci vědí, co dělají. Asi nevědí, s kým mají tu čest.“

Andrej Babiš

Z politického vlivu Andreje Babiše profituje celá řada firem spadajících pod “svěřenský” holding Agrofert či investiční fond Hartenberg i ekonomicky. Státem řízené firmy utrácejí za inzerci v jeho médiích, často bez výběrových řízení. Letos začátkem prosince nabízel portál iDnes předplatitelům online deníku přednostní termíny vyšetření a operací ve zdravotnických zařízeních spadajících pod Hartenberg. Jak však upozornil v rozhovoru pro Deník N právník Ondřej Dostál: „Přednostní zacházení za úplatu je v českém veřejném zdravotnictví nelegální.“

O tom, že podobný apetit mají i další členové našeho mediální čtyřlístku svědčí i doposud živá kauza ovlivňování redakčního obsahu v internetovém deníku patřícím Danielu Křetínskému Info.cz. PR agentura C&B Reputation Management měla ovlivňovat českou společnost ve prospěch Číny. Placená byla úvěrovou firmou Home Credit, která patří Petru Kellnerovi.

Sázky jsou vysoko a společenská krize, kterou obnažila pandemie koronaviru, bude tato pokušení ještě umocňovat.

Přehled dosahu zpravodajství našeho mediálního čtyřlístku *

Zpravodajská média hrají klíčovou roli pro chod demokracie po celém světě. Jsou to právě novináři a novinářky, kteří mají přinášet lidem ověřené informace tak, aby se lidé sami mohli lépe rozhodovat. 

V posledních letech ale můžeme vidět napětí mezi posláním jejich práce a zájmy vlastníků jednotlivých médií. Nadační fond nezávislé žurnalistiky na toto napětí neustále upozorňuje. 

• Je střetem zájmů, když vlastník média či konečný beneficient je politicky exponovanou osobou. 
• Je střetem zájmů, když společnosti, které patří do vlastníkova média, mají vysoký objem smluv se státem. 
• Je střetem zájmů, když společnosti, které patří do vlastníkova média, podnikají v oblastech speciálně regulovaných státem. Hlavně se jedná o energetický průmysl, dopravu, telekomunikace, dále pak pojišťovnictví, bankovní průmysl a finanční trhy a farmaceutický průmysl, ale také oblast zbrojařství nebo hazard. 

Zjednodušeně lze říct, že majitel média je ve střetu zájmů, když má jeho podnikání takovou povahu, že by se mu mohlo vyplatit manipulovat s veřejným míněním, nebo dokonce měnit podobu demokratických principů a společnosti, ve které žijeme. 

Oblasti podnikání uvedených čtyř mediálních magnátů naplňují téměř všechny kategorie střetů zájmů a jak je patrné z výzkumu Nielsen Admosphere zároveň ovládají obrovskou část zpravodajského trhu. K menším médiím, jejichž majitelé jsou ve střetu zájmů, lze zařadit Parlamentní listy patřící politiku Ivu Valentovi a televize Jaromíra Soukupa, který má vlastní politickou stranu a politické ambice. 

Ačkoliv v minulosti byl podle uvedených kritérií ve střetu zájmů majitel vydavatelství Economia Zdeněk Bakala, dnes tomu tak podle dostupných informací není. Jeho ekonomické zájmy se v průběhu let změnily a již řadu let on ani firmy na něj napojené nepodnikají v oblastech speciálně regulovaných státem, ani neuzavírají smlouvy se státem.  

Pokud chceme obhájit novinářskou nezávislost, musíme nejen podporovat menší a nezávislá média, ale také hledat cesty, jak co nejvíce omezit případné zneužívání médií vlastníky. 

Marie Wichterlová, Josef Šlerka

7. prosince 2020