Koncesionářské poplatky a modely financování veřejnoprávních médií jsou vysoce aktuální v řadě zemí Evropy.

V České republice probíhá v posledních měsících velká debata o výši koncesionářských poplatků, které se neměnily od roku 2008. Televizní poplatky činí 135 korun měsíčně pro každou domácnost vlastnící televizor. Jak uvádí tisková zpráva České televize z konce května, reálná hodnota poplatku klesla za posledních čtrnáct let vlivem inflace a dalších ekonomických jevů o 36 procent, tedy na 86 korun. Rozhlasový poplatek pak činí 45 Kč měsíčně. Veřejnoprávní média tedy varují, že pokud se situace nezmění, budou muset přistoupit k razantním škrtům v rozpočtu.

Česká televize představila na konci května strategii udržitelnosti veřejné služby na roky 2023 a 2024. Série opatření, která se dotknou provozu televize, jejího programu, původní tvorby či investic, reaguje na dlouhodobý trend poklesu reálné hodnoty televizního poplatku. V následujících dvou letech Česká televize plánuje škrty ve výši téměř jedné miliardy korun. (Zdroj: Zasedání divácké rady ČT, tisková zpráva ČT).

Politická ochota zvyšovat poplatky je v současné situaci, kdy české domácnosti čelí prudkému nárůstu výdajů, velmi malá. Diskuse směřují spíše k většímu podílu příjmů z reklamy. Česká republika přitom není jediná, která způsob financování veřejnoprávních médií řeší.

Modely financování veřejnoprávních médií

Existují různé modely financování veřejnoprávních médií v Evropě, které velmi detailně prezentuje srovnávací studie Kláry Jankovské na téma Financování veřejnoprávních médií z října roku 2021. Dle studie patří Česká republika mezi země, které financují svá veřejnoprávní média pomocí přímého koncesionářského poplatku, stejně jako z dalších obchodních činností. Některé evropské státy pak vybírají poplatky ze všech domácností bez ohledu na vlastnění televizního či rozhlasového přijímače (např. Německo a Švýcarsko). Další možností je financování veřejnoprávních médií dotacemi ze státního rozpočtu, nebo formou daní. V některých státech jsou pak poplatky placeny společně s elektřinou. V mnoha státech je způsob veřejného financování těchto médií, obdobně jako v České republice, doplňován příjmy z komerčních aktivit (reklamy, sponzorství, publikace, prodeje programů apod.).

Tabulka 1: Zdroj: Jankovská Klára: Způsoby financování veřejnoprávních médií. Srovnávací studie Parlamentního institutu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, říjen 2021, str. 5.

Poplatky za veřejnoprávní média ve vybraných státech Evropy

Francie

Francie zrušila letos v srpnu příspěvky na veřejnoprávní média, které se doposud hradily jako součást daní. Veřejnoprávní média budou nově financována z výnosů z DPH, přičemž přidělená částka bude zhruba stejná jako dosavadní výnosy z poplatků. Do té doby platily francouzské domácnosti za televizi a rozhlas 138 eur ročně (v přepočtu přibližně 3400 Kč), v zámořských územích byl poplatek nižší a představoval 88 eur ročně (v přepočtu přibližně 2150 Kč). Podmínkou pro placení poplatku bylo vlastnictví přijímače. Nově se budou na financování médií podílet všechny domácnosti.

Jak uvádí server Lupa.cz financování prostřednictvím podílu z výnosů z DPH je konstrukce nezávislá na schvalování celkového státního rozpočtu. V podstatě je tedy zachován systém účelově vázaných prostředků a zároveň je garantovaný jejich objem.

Zrušení poplatků provázely bouřlivé diskuze nad ohrožením nezávislosti veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasoví zaměstnanci protestovali proti zrušení poplatků v rámci červnové stávky. Zrušení poplatků bylo kritizováno především ze strany levicových poslanců, protože to podle nich představuje riziko pro nezávislost médií veřejné služby. Dle již citovaného článku výše ministryně kultury Rima Abdulová Malaková naopak uvedla, že nezávislost médií určuje především to, kdo vybírá ředitele médií veřejné služby, přičemž ve Francii o tom rozhoduje mediální rada Arcom (dříve CSA). (Zdroj: Lupa.cz; seznam.cz).

Velká Británie

Francie není v Evropě jedinou zemí, která se chce vydat touto cestou. V lednu oznámila britská vláda zmražení koncesionářských poplatků BBC na následující dva roky. Zvažuje i jejich zrušení pro období po roce 2028. Britové nyní platí ročně 159 liber (přibližně 4 700 korun) za domácnost. Poplatky jsou rozděleny podle typu obsahu, který vlastník přijímače konzumuje, a mezi zpoplatněná zařízení patří i chytré mobilní telefony a tablety. Poplatek se upravuje podle inflace. (Zdroj: bbc.com; seznam.cz; irozhlas.cz).

Irsko

Zrušení koncesionářských poplatků se v roce 2021 projednávalo i v Irsku. Podle serveru seznamzpravy.cz vláda jmenovala komisi, která připravila zprávu, jak se vyrovnat s dlouhodobými problémy s financováním veřejnoprávního rozhlasu a televize. Mezi navrženými opatřeními bylo i zrušení koncesionářských poplatků – ty platí asi 1,6 milionu domácností ve výši 160 eur (necelých 4 tisíce korun) ročně. Poplatek je revidován každý rok. Vláda ale zrušení poplatků nakonec odmítla, protože by to mohlo představovat „ohrožení demokracie“, a chce se soustředit spíše na reformu stávajícího systému.

Tabulka 2: Česká televize – Výroční zpráva o hospodaření za rok 2021, str. 79.

Švýcarsko a Německo

Nejvíc platí za veřejnoprávní média Švýcaři. Od ledna 2021 je poplatek stanoven na 335 franků (v přepočtu kolem osmi tisíc korun) a platí jej každá domácnost nehledě na to, jestli vlastní přijímač. (Zdroj: SRG SSR; euro.cz).

Stejný systém financování veřejnoprávních médií poplatků funguje i v Německu. Koncesionářské poplatky povinné pro každou domácnost jsou momentálně nastavené na necelých 18 eur měsíčně (v přepočtu přibližně 450 Kč), což veřejnoprávním médiím zajišťuje roční příjem přes osm miliard eur. Poplatky v Německu patří také k nejvyšším v Evropě. (Zdroj: euro.cz; hlidacipes.org).

Rakousko

Aktuálně probíhají i diskuze nad zavedením poplatku pro každou rakouskou domácnost bez ohledu na vlastnictví přijímače stejně jako v Německu. Poplatky se pohybují v rozmezí od 22,45 až 28,65 eur měsíčně (v přepočtu od 550 až po 700 Kč). Skutečná sazba poplatku se v jednotlivých regionech liší kvůli rozdílným odvodům spolkovým zemím. Přibližně dvě třetiny z poplatků dostává ORF, konkrétně 18,59 eur. Zbytek plyne do rozpočtu spolkových zemí, státu a firmy zabývající se inkasem poplatků. (Zdroj: tellerreport.com).

Itálie

V Itálii se koncesionářské poplatky platí ročně. Poplatek se vybírá společně s účtem za elektřinu a plyn. Stejně tak je tomu i v Portugalsku a Řecku. Italové nyní platí koncesionářský poplatek ve výši 90 eur ročně (v přepočtu kolem 2210 korun). V roce 2016 proběhla v Itálii reforma a snížení poplatku z původních 113,5 eur na současných 90 eur. Díky tomu došlo k rozšíření základny poplatníků a zvýšení celkových příjmů z televizních poplatků (Zdroj: Srovnávací studie; Výroční zpráva o hospodaření ČT 2021; lupa.cz).

Země severní Evropy (Finsko, Švédsko, Norsko, Island) platí poplatky formou přímé daně dle příjmu fyzických a právnických osob. Na rozdíl od Finska a Švédska není v těchto zemích ve veřejnoprávních médiích povolená reklama. Jak uvádí výroční zpráva ČT o hospodaření za rok 2021, nastavení se v jednotlivých zemích v řadě bodů liší (např. výše sazby daně, maximální výše uhrazené daně, osvobození od daně atd.), ale princip financování veřejnoprávních médií je shodný. (Zdroj: Srovnávací studie; Výroční zpráva o hospodaření ČT 2021; lupa.cz).

Více se o problematice financování veřejnoprávních médií dočtete například ve srovnávací studii Parlamentního institutu Poslanecké sněmovny z října roku 2021 nebo v uvedených zdrojích níže.

(PM)

Použité zdroje:

Bez nezávislých médií se nemůžeme správně rozhodovat. Podpořte nás.

Cookies

Tyto webové stránky používají k poskytování svých služeb soubory cookies. Bližší informace o cookies získáte po kliknutí na tlačítko „Detailní nastavení“. Můžete si nastavit, které cookies budeme moci používat nebo nám udělit souhlas s používáním všech cookies kliknutím na tlačítko „Povolit všechny“. Nastavení cookies můžete kdykoliv změnit v zápatí našich webových stránek. Více o ochraně osobních údajů zde.

Pomáhají ke správnému fungování webových stránek a k přístupu k jejich zabezpečeným částem. Použití těchto cookies není možné odmítnout.

Umožňují analyzovat využívání webových stránek jejich návštěvníky, za účelem jejich vylepšování. Pomáhají nám získat informace o metrikách, počtu návštěvníků, míře okamžitého opuštění, zdroji návštěvnosti atd.