Aktuality


Vývoj pádu prodejů českých a zahraničních deníků za posledních 12 let

Často lze narazit na informace o propadech v prodaném nákladu českých novin. Srovnání po měsíci, kvartálu, anebo roce ale nevykresluje přesně dramatické změny, kterými tuzemská mediální scéna prochází. V tomto textu proto ukazujeme, jak se prodaný náklad českých novin vyvíjel za delší období – od roku 2006 až do konce roku 2017. Pro srovnání zároveň uvádíme i údaje o tom, nakolik se ve stejném období měnil oběh seriózních deníků v zahraničních zemích.

České noviny

Data o prodaném nákladu deníků a časopisů shromažďuje Kancelář ověřování nákladu tisku, kde jsou volně ke stažení. My jsme data jen zkompletovali a převedli do grafu.

Větší a interaktivní verze grafu

Největší ztráty co do prodaného nákladu lze pozorovat u nejprodávanějších médií. Mladá fronta DNES se ze začátku sledovaného období (leden 2006) pohybovala nad 300 000 výtisky. Na konci roku 2017 se toto číslo zastavilo na 128 000. Podobně dramatický pokles prodaného nákladu je patrný i u regionálních Deníků, které měly v roce 2006 v součtu dokonce o něco víc čtenářů než Mladá fronta DNES. Z čísel převyšujících 350 000 výtisků jsou na necelých 120 000 na konci minulého roku. Jedná se tak o pokles na třetinu úrovně roku 2006. Vůbec nejčtenější deník v České republice, jímž je bulvární Blesk, ztratil více než polovinu ze svého půl milionu prodaných výtisků. Stejný vývoj postihl i deník Právo – ze 168 000 se dostal na 76 000 výtisků. I další deníky – Lidové noviny a Hospodářské noviny – na konci roku 2017 prodávají zhruba polovinu výtisků úrovně ledna 2006 (z 62 000 na 33 000, respektive ze 72 000 na 35 000).

Médium Současný prodaný náklad ku prodanému
nákladu v roce 2006
Blesk (bez Nedělního Blesku) 0.42
Regionální Deníky (součet) 0.34
Hospodářské noviny 0.54
Lidové noviny 0.49
Mladá fronta DNES 0.44
Právo 0.45
Sport 0.53

 

Údaje o čtenosti deníků lze najít na stránkách Unie vydavatelů (realizaci má na starosti Median a STEM/MARK) a i v nich je patrný podobný trend.

Větší a interaktivní verze grafu

Médium Současná čtenost ku čtenosti v roce 2006
Blesk (bez Nedělního Blesku) 0.62
Regionální Deníky (součet) 0.41
Hospodářské noviny 0.75
Lidové noviny 0.84
Mladá fronta DNES 0.53
Právo 0.50
Sport 0.80

Zahraniční noviny

V zahraničí sledují vývoj oběhu novin subjekty, sdružené pod federací kanceláří IFABC. Do oběhu (circulation) jsou zahrnuty veškeré prodané kopie – to znamená kromě jednotlivých prodejů například i předplatné, bulk nákupy nebo elektronické verze novin. Následující graf ukazuje, jak se ve stejném období (časovou jednotkou zde není měsíc, ale rok) situace vyvíjela u vybraných deníků v některých evropských zemích.

Větší a interaktivní verze grafu

Na první pohled je zřejmé, že se i zahraniční tituly potýkají s problémy. Propad je ale nestejný. Oběh polských novin Gazeta Wyborcza je na 158 000 z 434 000 v roce 2006, u slovenského SME ze 70 000 na 25 000. To je mnohem závažnější než situace západoevropských deníků, u nichž žádný nespadl na polovinu úrovně roku 2006. Oběh francouzského Le Monde poklesl v tomto obdobíz 350 000 na 289 000 a u Süddeutsche Zeitung šlo o pokles z 438 000 na 350 000. Konečně oběh rakouský Kuriera se dostal z 247 000 v roce 2006 na 170 000 výtisků.

Médium Současný oběh ku oběhu v roce 2006
Le Monde 0.83
Gazeta Wyborcza 0.37
Kurier 0.69
Süddeutsche Zeitung 0.83
SME 0.39

Závěr

Příčiny různého tempa poklesu nelze omezit na dělení mezi východní a západní Evropu, byť to svou roli hrát může. Například Le Monde totiž na nepříznivou situaci pro tisk reagoval řadou nových reklamních strategií, kdežto slovenský deník SME opustila značná část jeho redaktorů a založila si deník nový – situaci je proto nutné vždy posuzovat jednotlivě.

Nabízí se otázka, zda s pádem printu přecházejí lidé k online médiím. Pro posouzení dlouhodobého vývoje českých zpravodajských serverů nám ale chybí veřejná data za dostatečně dlouhodobou dobu, jež používají jednotnou metodologii. Podle trendu z Netmonitoru se ale zdá, že české zpravodajské servery ve své celkové návštěvnosti spíše stagnují. Blíže se příčinám tohoto vývoje věnuje blogpost Upadá zájem o české zpravodajské servery?.

Ondřej Sliš, Josef Šlerka

Zdroje: